Nové chápání mysli: jednoduchá myšlenka, kterou se bráníme přijmout

Nové chápání mysli: jednoduchá myšlenka, kterou se bráníme přijmout

 

Mara Gleason vystoupila koncem května v Praze na konferenci Understanding Human Mind – Porozumění lidské mysli. Konference se věnovala jedné poměrně snadné myšlence, která při aplikaci může měnit životy individuální i celosvětové. Kdyby však to bylo tak jednoduché…

Globální změna se může dít jen v mysli. Nemá cenu utrácet zdroje na léčbu symptomů.

 

Vaše téma je nové chápání mysli (The new understanding of the Mind) a jak nové chápání mysli ovlivňuje svět. Můžete stručně vysvětlit, o co se jedná?

Je to sada „provozních“ principů o naší mysli, jejichž podstata spočívá v tom, že svět se neděje mně, ale svět vychází ze mě. To, co se mi děje, je určováno mnou- mým prožíváním, chápáním, cítěním. Svět je utvářen a řízen mými pocity a myšlenkami, o kterých si rozhoduji sám či sama. Dříve jsem předpokládala, že něco se sice děje ze mě, z toho, co mám v sobě, ale většina mého života, že je daná okolním světem. Což je myslím běžné chápání. Podívejme se na jazyk: v angličtině říkáme: „Děti mě vytáčí“, „Práce mě stresuje“. Místo: „Nechávám se dětmi vytáčet“, „Stresuji se prací.“  Tento náš způsob vyjadřování je založen na špatném pochopení. Důsledky pro lidi na individuální i globální úrovní jsou obrovské.

Je tento koncept založen na psychologii nebo neurovědě?

Původně byly tyto principy popsány Sydney Banksem, který pochopil, že naše svobodné odpovědné uchopení mysli je pravý zdroj kreativity. Nebyl neurovědec ani psycholog. Zažil jakýsi moment vhledu, kdy si to uvědomil a dále pracuje v tréninzích s touto hlavní myšlenkou. Není to nic tak objevného. Ostatně se k této tezi dostávají a vztahují různé směry od náboženství, psychologie, koučingu po vámi zmiňované neurovědy. Ale kdo to doopravdy používá v praxi a nenechá se strhnout k obviňování okolí? Je to jako uživatelská příručka, která neříká, jak máte řídit auto, ale jak auto funguje. Sada těchto principů je v podstatě nereligiosní a nepsychologická. V tom je i její síla.

Můžeme tedy popsat Nové chápání mysli jako hnutí?

To je zajímavá otázka, trochu se toho označení bojím, aby to nepůsobilo sektářsky. Hnutí může mít negativní konotace. Nové porozumění mysli se dá aplikovat globálně. Projevuje se všude, kde jsou lidé a pracuje se s lidskou myslí. Porozumění mysli se uplatňuje v soudnictví, věznictví, vzdělávání. Kdekoliv kam jdete, lidské mysli jsou přítomny.

Jak to změnilo Váš život? Jak vy jste začala měnit svou mysl?

Já osobně jsem z tohoto principu velmi těžila jako dítě. Můj otec se o těchto principech dozvěděl na školení, kam byl poslán, protože jeho firma, kde pracoval, měla půl rok na to, aby se zachránila před krachem. Mně bylo jedenáct, a prvních jedenáct let jsem upřímně svého otce neměla ráda. Moc křičel, byl příkrý, měl špatný vztah s matkou. Když byl doma, atmosféra byla napnutá. Po tomto školení, když přišel domů, zeptal se, jestli si můžeme se mnou a mým bratrem promluvit. Vůbec jsme nevěděli, co se bude dít. Viděli jsme, že je zamyšlený a byl velmi pohnutý. Řekl, že se něco nového naučil o sobě a chce se nám omluvit. Řekl, že slibuje, že věci se budou dít jinak. Tehdy jsem to moc nechápala a hned nedokázala ocenit. Byla jsem už v tomto věku velmi skeptická, nevěřila jsem, že se lidé můžou změnit. Ale ony se děly. Stal se míň agresivním. Nebyl perfektní, ale ze sedmdesáti procent se proměnil. Vždycky jsem měla pocit, že náš otec je černý mrak nad naším domem a teď jsem měla pocit, že je trochu díky němu zamračeno, ale že dokáže i vyjít trochu sluníčka. Cítila jsem, že mám nového tátu. Když jsem byla starší, začala jsem se táty vyptávat, co a jak se naučil, když jsem sama hledala svou cestu. V New Understanding of the Mind mi nabídly internship.  Viděla jsem, jak to ovlivňuje všechny, kteří se kurzu zúčastní, a řekla jsem si, že toho chci být také součástí.

Můžete tedy trochu popsat principy?

V klasickém čtyřdenním školení, které klientům nabízíme, začnou vystupovat z našeho klasického chápání světa. Uvědomí si interní síly. Že si každý den můžou dle sebe postavit a prožít. Myšlenka je jako štětec, který maluje realitu. Někdo má rád barvy a maluje tedy barevně. Někdo jiný se soustřeďuje jen na to, co musí rychle dosáhnout. Lidé žijí v různých realitách svého vědomí, venkovní svět žije v nás pouze v jeho interpretacích. Jako lidé máme krásnou nekonečnou kapacitu být si vědom věcí a na tom zvědomování bychom měli pracovat. 

Můžeme to tedy aplikovat na příběh vašeho otce?

On si uvědomil, že v jeho mozku si vše namaloval tak, že jej život a děti stresují. Říkal mi, že si myslel, že dělá v životě to nejlépe, co může v tom, co život nabízí. Bral jako fakt, že má stresující práci a rodinu. Uvažoval o životě jako o něčem, co se nedá změnit a s čím se musí nakládat. Pak si na školení uvědomil, že má kapacitu to změnit. Byl méně reaktivní, méně agresivní.

A jak to máte vy?

Jsem si vědoma toho, že si utvářím svůj život moment za momentem. Když si toho nejste vědomi, nemůžete se změnit.

Jste prý nyní zaměřena na globální změny, které způsobuje nové porozumění mysli. Jak konkrétně v téhle oblasti pracujete?

Když se podíváte na jakékoliv současné globální problémy, vychází z toho, jak lidé myslí. Mnozí z nás se snaží globální problémy řešit jako symptomy, které se dají léčit. S tím nesouhlasím. Globální změna se může dít jen v mysli. Nemá cenu utrácet zdroje na léčbu symptomů.

Co tedy měníte?

Co nejvíce změní život je, když si lidé uvědomí, že nemohou druhé obviňovat za svůj život a svoje pocity a druzí tak přestanou být hrozbou. Na světě je tolik násilí, protože se chráníme před druhými.  Pokud lidé začnou porozuměním toho, že to jde z vnitřku mysli, problémy se vyřeší. Uvědomila jsem si, že na tom můžu postavit svou kariéru. Chci zabraňovat tomu, aby se vynakládali zdroje na řešení symptomů, místo na odstraňování příčin.

Máte nějaký „success story“?

Mnoho, například se angažujeme v Chicagu na potlačování kriminality. Nebo obecně se snažíme prosadit nové chápání vězeňského systému. V USA se za vězeňskou službu platí neuvěřitelné prostředky, avšak lidé, kteří opouštějí věznice, rozhodně nebývají „napraveni”. Nikdo se v amerických věznicích nezlepšuje. Je to opět věc myšlení. V současnosti se v Americe vězení bere jako místo, kde se lidé potrestají za své činy a mají se tam cítit špatně. Když si to vezmete takto, jak se asi budou lidi chovat, když z takového místa odejdou? Stačí malá změna paradigmatu a nemusíte pak už diktovat věznicím, co mají dělat jinak. Musí o tom však začít uvažovat jinak.

 

Mara je spoluzakladatelkou One Solution, mezinárodní neziskové organizace zaměřené na řešení největších globálních otázek pomocí poukazování na nové porozumění lidské mysli. Během své kariéry pracovala Mara s ruskými fyziky, malými dětmi, řediteli v OSN, společnostmi všech velikostí jako Microsoft, a také vojáky americké armády, mariňáky a hráči NHL. Vystudovala Kolumbijskou univerzitu v roce 2006. V současné době žije v Brooklynu a Oslu se svým partnerem a spoluzakladatelem One Solution, Eirikem Olsenem. www.UnderstandingHumanMind.com

loading