Letní HR škola

Takový milý tygr

Takový milý tygr

V čem musí být geniální obchodník dobrý? Podle příruček by měl umět z obyčejných předmětů dělat věci nabité emocemi. Tuto dovednost skvěle ovládá Lennart Lajboschitz, dánský podnikatel v pozadí Tiger.

 

Jak si za levné peníze dopřát vše, po čem toužíte? Ikea je odpovědí na masové potřeby středních vrstev v nábytku. Lidl toto podnikl pro lidi v jídle a pití. A Tiger? Obchody, kde si za pár korun můžete koupit teleskopickou selfie tyč, designový tác nebo třeba make up jsou hitem na několika kontinentech. Lennart Lajboschitz, dánský podnikatel v pozadí Tiger vytvořil pro nákupu chtivé ze střední třídy úplný ráj. Těží z toho, že se v jeho obchodech cítíte jako milionáři.

Možná očekáváte, že za úspěchem obchodu je upnutý chlápek vystresovaný z práce v retailu. Překvapí ale naprostou ležérností, vnímající podnikání jako zábavnou hru. Je to přátelský otec čtyř dětí, který si rozhodně nedělá nic ze svého dress codu. O svém podnikání říká: “Jsme skupina amatérů, která vůbec si není vědoma toho, co dělá”. „Žijeme z paradoxu. Dejte lidem více, chtějte po nich méně peněz.“

„Myslím si, že jsme dobří v tom, že umíme z funkčních věcí, dělat emocionální. Když přijdete do normálního obchodu a chcete hrnek, mají tam bílý funkční. Když přijdete do Tigeru, najdete něco, co na Vás působí na jiné sféře. Vybíráme produkty, do kterých dáváme hodně srdce, nevěřili byste, jak velký srdcaři jsme. No, ale přeci.. Nejsou první firmou, která dává na hrnky obrázek.

 Také říká, že se vůbec nezabývá konkurencí. !Když se budete dívat na konkurenci, tak budete jen dělat věci, které dělá každý druhý. Nejsem maloobchodník, jsem antropolog. Dívám se na lidi.“

Proč vůbec dělá věci? Nemá pocit, že lidé jsou na materiálno až příliš upnutí? „Věci, které děláme, nemají sloužit k tomu, aby si lidi hromadili v domácnostech krámy. Mají podněcovat sociální interakci a tím zvyšovat lidské štěstí. Když mi řeknete, že se rádi scházíte s rodinou a přáteli, tak je to pouze nějaký elektromagnetický impulz ve vašem mozku.“ Ale když to zrealizujete, jdete do parku si s nimi zahrát fotbal, po tom děláte něco skutečného. My se vnímáme jako katalyzátoři. My vám chceme pomoci žít vaše hodnoty, aby váš život byl takový, jaký ho chcete mít. Realizujete jej skrze akci. Je to velmi filosofické. A to je důvod, proč prodávám fotbalové míče.

Narodil se v Kodani v roce 1959, židovskému pěstiteli chřestu a švédské učitelce z mateřské školy. Vyrůstal v Dánsku, kde se v té době formovaly základy moderní demokracie. V šedesátých letech nebylo nic důležitějšího, než naučit děti být sebevědomé. Jeho nejranější vzpomínky jsou, jak sedí s rodiči u stolu a diskutují svět kolem sebe. Rodiče ho povzbuzují, aby se na všechno ptali a bral svůj pohled vážně.

Odešel jsem ze školy v šestnácti. Svět se mi zdál daleko zajímavější venku. Cestoval jsem, prodával komiksy, učil stolní tenis, fotil jsem. Svou ženu potkal ve dvaceti. Když se vrátili, tak aby si vydělali peníze, opravovali rozbité deštníky a prodávali je na bleším trhu. Řekli jsme si, byla to velká zábava, proč bychom nekoupili víc deštníků? A tak začal vznik jejich velkého impéria.

Poté, co se jim narodilo první dítě, půjčili si peníze na první obchod, který nazvali zebra. Koncept Tigeru se narodil v létě 1995, když otevřeli druhý obchod a požádali Suzaninu sestru, aby se o něj postarala, zatímco oni jeli na dovolenou.  Řekli jí, ať všechno prodává za deset dánských korun, protože by si nepamatovala, co přesně co stojí. Byl to obrovský úspěch. A pak jsme otevřeli další obchod a další obchod… Během tří let jsme v Dánsku měli 40 poboček. “Uvědomili jsme si najednou, že jsme něco vytvořili.”

Vše popisuje jako souhru šťastných událostí.  Na začátku potřebovali lidi do prodejny tak rychle, že prostě zastavovali lidi na ulici a ptali se jich, jestli by u nich nechtěli pracovat.  První země, do které expandovali, byl Island. Nemělo to nic společného z businessem. “Chtěli jsme na Island, protože je to nádherná země a chtěli jsme mít výmluvu, proč tam cestovat. K prodeji licence do Británie dostali tak, že se potkali se starým známým v roce 2005 a rozhodli se na dělení licence padesát na padesát.

 Jaké největší ponaučení si Lajboschitz odnáší z businessu? !Hodnotu přináší péče o lidi. Chceme lidem dát pocit, že si za své peníze dobře nakoupí. I ti, co příliš nemají, tak si mohou dopřát něco, co se jim líbí a z čeho budou mít radost.“

Většina výrobků je vyrobena v Číně, pouze třetina v Dánsku. „Možná za úspěchem je to, že jsme neměli žádnou velkou strategii, nevěděli jsme, co děláme. Kdyby za tím bylo nějací velcí businessmani.!

Změnil jeho život nějak fakt, že je nyní bohatý?

„Ne, vůbec ne. Žiju stále ten samý život. Stále jíme to samé jídlo a jsme stejně vysocí.“ Trvá na tom, že v Dánsku není sociální status nijak spojen s bohatstvím. Moje žena se stále cítí provinile, když jede taxíkem. Jeho největší obavou bylo, aby jeho děti nebyly kvůli penězům rozmazlené. Daňový poradce mu jednou poradil, aby převedl peníze na děti. “Proč? Je to prokletí, lidem se nemá brát šance zvládnout své vlastní výzvy.”

Není překvapením, že jeho ambice nekončí papírovými talířky a masážními strojky. Spolupracoval s Yoko Ono na knize o umění, kterou prodává za pár stovek. Chce umění přiblížit nejširšími publiku. Také založil Antikavárny v Zurichu, Kodani a Tokio. Nabádám lidi, aby si sem přišli zahrát šachy s lidmi, které tu potkají.

Jeho současným projektem jsou kostely v Dánsku, které kupuje a dělá v nich komunitní restaurace. Večeře v kostele funguje na stejném principu. Vše je dostupné, velmi lidské a otevřené. Zaplatíte padesát dánských korun, což při kupní síle Dánska se zdá přirovnat k padesáti korunám českým pro Čechy. Za to dostanete čtyřchodové menu s nápojem. Není zde obsluha, ale u každého stolu si mají tři lidé donést jídlo pro všechny. Navzájem se tak i poznají.  V kostele je každý večer narváno, a protože Dánsko nikdy nebralo sociální rozdíly příliš vážně, sedí tu vedle sebe manažeři, dělníci, učitelé či lékaři. Možná by si někdo řekl, že se na tom nedá vydělat. Chyba! Geniálnímu obchodníkovi Lennartovi  už i tento business hlásí černá čísla. Kupuje další kostely a kromě večeří servíruje už i komunitní snídaně.

Když se podívám na svůj život, co pro mne znamená nejvíce? „Má žena a mé děti. Ty mě dostaly tam, kde jsem, o kterém jsem dopředu nevěděl, že existuje a které mne tolik obohatilo. Když můžeme lidi dostat k tomu, aby spolu jedli, hráli stolní tenis, možná někoho potkají a budou mít spolu děti. Budeme šťastni, když se nám tohle podaří.“bengalsky-tygr

loading