Zamávání motýlích křídel

Když na jedné straně planety zamává motýl křídly, pohne se vítr na druhé straně zeměkoule. Událost, pnutí mysli, nálada obyvatel v jedné končině, neodvratně ovlivňuje dění zbytku světa. Dělo se tak dávno před globalizací, nyní jen snad ještě rychleji a hrozivěji.

Smršť událostí tohoto toku, které málokdo předpovídal, ukázala, že výsledky nejdůležitějších voleb roku na sebe navazují jako tóny v jedné písni, tvoří jednu melodii a nelze je vnímat jen jako jakýsi „výkyv“, který se brzy zpraví. V uších nám zní, že se vytáčí kormidlo dějin a možná, že je třeba i bít na poplach.

Když na nejvýznamnější světovou pozici dosedne populista a naprosto nekonzistentní egomaniak, přináší to jistou zprávu o stavu světa. Ukazuje, po čem mysl lidí možná již delší dobu toužila a také, co se bude tolerovat, vyznávat a podporovat do budoucna.

Pro firemní kulturu, která je s politickou kulturou těsně spjata to nevěstí nic dobrého. Jak budeme moci chtít po našich nadřízených, aby byli demokratickými otevřenými šéfy, když to vypadá, že v okolním světě už se na to nehraje? Jaký bude vztah ve firmách k diverzitě, podpoře menšin, jestliže vládní politika půjde opačnou cestou? A ještě jinak: budou vůbec chtít lidé demokratické nadřízené, když si vybírají v politice ty, kteří nabízejí rychlá, avšak naprosto zcestná, řešení?

 Doufejme v ostrůvky pozitivní deviace. Motýli to mohou přenést na druhou stranu zeměkoule, vy také.

 

loading