Ze zákulisí

O tom, že šikana není problémem jen základních škol, ale i společností zaměstnávajících dospělé, mnoho z násnepochybuje. Přesto mne tento měsíc překvapilo, kolika příhodami na tohle téma jsem byla zavalena. Je zajímavé, že se vzděláním či výší platu existence šikany na pracovišti příliš nekoreluje.Jelikož se v zářijovém čísle věnujeme firemní kultuře, podělím se s vámi o těchto pár personalistických „drbů“.Tak například o jedné vysoce postavené manažerce, které se chtěli její mužští podřízení zbavit, a tak jí schválně předkládali špatná čísla o obchodních výsledcích a ona dle nich činila závěry. Nejdůležitější schůzku s majitelem svolali na poslední chvíli na termín, kdy měla ve společném kalendáři napsanou besídku ve školce. A výsledek? Cíl splněn. Manažerka odešla.

V srpnu se v Lesních lázních ve Zvánovicích sešlo na Letní HR škole na dvacet personalistů, kteří se kromě relaxace věnovali také diskusím s odborníky a rozvíjení svých měkkých dovedností. Jak už to tak bývá, tak se člověk nejzajímavější historky dozvěděl mimo výukovou místnost. Slyšela jsem tak příhodu o ženě pracující u pásu, kde její spolupracovník na lince stál vedle ní schválně tak, aby se při pracovním pohybu dotkl vždy jejich prsou. Asi tak pět set padesátkrát za den. Snažila se problém vyřešit s nadřízeným i personálním oddělením, ale neuspěla, protože její vilný spolupracovník měl dobré konexe. A výsledek? Neustála to. Zbláznila se.

Těch historek je moc. O muži z personálního oddělení, o kterém psala jeho kolegyně celé firmě dehonestující maily, nebo o sestře z nemocnice, která musela sloužit doktorům úplně ve všem, nebo o… O někom z vaší firmy?Nezavíráme příliš oči?
Tento článek byl publikován v zářiovém čísle časopisu HR forum, ročník 2014.

loading