Ze zákulisí

V posledních deseti letech jsem toho o výkonu, kultuře výkonnosti  a KPI(klíčových indikátorech výkonu) slyšeli hodně. Někomu možná školení s křiklavým názvem „performance“ uprostřed názvu připadala příliš americká, někdo se raději knihám doporučujícím u jakékoliv práce sledovat indikátory výkonu vyhnul. Nicméně se ukazuje, že doba efektivitě a „ždímání“ výkonů na samou mez nahrává.

Manažerka roku Eva Syková, ač zaměstnaná ve státní organizaci, právě o zavedení těchto mechanismů v rozhovoru čísla hovoří. „Nastavili jsme taková kritéria, aby u nás zůstali jen ti nejlepší. U každého pečlivě sledujeme jejich plnění. Už nejsme zaopatřovací ústav pro lidi, kteří toho moc nedělají, jak to kdysi bývalo,“ pochlubila se.

Kultura výkonnosti je současným dresem firem ziskových či neziskových, malých, středních, velkých. Management za jisté na měření výkonu slyší a kultura výkonnosti může být udičkou, která z personalisty vytvoří nepostradatelného společníka vedení. 

Důraz na výkon má však i svou odvrácenou stranu měsíce. V rozhovoru o úplně jiném tématu nám přední česká výtvarnice a návrhářka Denisa Nová řekla, že „oděvu sluší lehkost a nadhled.  Nedá se podobné říci i o naší práci a našem výkonu? Denisa dodává: „Mnohé české ženy se snaží až příliš. Dotahují do dokonalosti oděv, účes i make up. Celkově pak za svou maskou zanikají a nevypadají přitažlivě.“ Možná si z tohoto ranku můžeme vzít kousek inspirace i pro naši denní honbu za splněnými indikátory.Přílišná snaha nám může nakonec uškodit. Co můžeme udělat proto, abychom denní práci zvládali také trochu s lehkostí a nadhledem?

Jako vždy budeme rádi za jakékoliv vaše názory, postřehy či komentáře.
Tento článek byl publikován v květnovém čísle časopisu HR forum, ročník 2012.

loading