TZ | Když už benefity nefungují. Co dnes zaměstnance opravdu zaujme?

Pracovní trh je dnes definován fenoménem inflace benefitů. Firmy čím dál častěji ztrácejí schopnost se v oblasti benefitů odlišit od konkurence. I proto třeba stravenky a Multisportka postupně zastarávají, protože je nabízí prakticky každý a zaměstnanci je do značné míry očekávají. Nejde tedy o něco, u čeho by si člověk řekl „wow“. Praxe ale ukazuje, že s trochou snahy lze podobného efektu stále dosáhnout.

Korporátní klasika

U administrativních a kancelářských pozic je dobré si nejprve ujasnit, co je dnes považováno za standard. Patří sem především flexibilita práce a home office, který stále funguje jako silné lákadlo díky úspoře času a vyššímu komfortu. V české praxi je ale často spíš hybridní: podle průzkumu EY z roku 2023 je nejběžnější model 3 dny v kanceláři a 2 dny z domova (52 % firem), zatímco více než pětina firem(22 %) home office nenabízí vůbec. Flexibilitu může doplňovat i pružná pracovní doba, například volný začátek a konec pracovní doby.

Právě u flexibility ale platí, že rozdíl mezi reálným benefitem a slibem v inzerátu často dělají detaily. „Nestačí napsat ‚home office‘ nebo ‚flexibilní pracovní doba‘, ale jasně říct, kolik dní je skutečně k dispozici, zda existují core hours a jak se režim nastavuje v rámci týmů. Lidé dnes očekávají flexibilitu jako standard, ale zároveň chtějí vědět, jak přesně bude vypadat v praxi,“ říká Aneta Hrouda, HR Manager ve společnosti Ecomail.cz. „Když jsou pravidla srozumitelná a dlouhodobě udržitelná pro celý tým, může být flexibilita jedním z nejsilnějších benefitů. Když ne, rychle se z ní stane spíš zdroj zklamání,“ dodává.

Tento tlak je mimochodem dobře vidět i v evropském kontextu. Podle jedné ze studií by více než 40 %evropských uchazečů odmítlo práci, která nenabízí žádnou možnost práce na dálku. Vedle flexibility je standardem pátý týden dovolené nebo sick days, nějaká forma podpory stravování a investice do profesního rozvoje. Zaměstnanci stále oceňují i „neviditelné“ benefity typu příspěvků na penzijní či životní pojištění.

Samostatnou kapitolou je tzv. office kultura. Fráze o „příjemném prostředí“ dnes často nahrazují konkrétnější věci jako snídaně, občerstvení na pracovišti nebo firemní akce. Jako praktický trend se pak prosazují dog-friendly kanceláře, které mohou usnadnit sladění práce a soukromí. Zároveň ale nejde o benefit „pro všechny“. Pro část lidí mohou být problémem alergie, obavy z hluku nebo zhoršení soustředění, případně i nejrůznější provozní nešvary. I tady proto platí jednoduchá zásada, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Pokud mají podobné benefity fungovat, musí být doplněné jasnými pravidly a respektem k těm, kterým nevyhovují.

Personalizace je základ

Dog-friendly kanceláře zároveň vystihují logiku, jak by firmy měly o benefitech přemýšlet. Nejde jen o položku navíc, ale o personalizaci na míru potřebám konkrétních zaměstnanců. Vpraxi to často znamená základní sadu standardních benefitů doplněnou o individuální benefitní budget.

„Dříve jsme nabízeli všem stejné benefity, ale brzy jsme s tímto přístupem narazili. Dnes spoléháme na kombinaci společných benefitů a individuálního budgetu, se kterým může každý pracovat podle aktuální životní situace,“ říká Aneta Hrouda z Ecomailu. Podobně to ostatně vidí i firmy obecně: v průzkumu EY byla více než polovina respondentů (54 %) přesvědčena, že zaměstnanci by byli spokojenější, pokud by si mohli volit schéma odměňování a benefitů více podle vlastních potřeb.

Mezi nejvíce ceněné patří benefity v oblasti zdraví a rodinného života. Stále častěji se objevují „wellness“ prvky (masáže, jóga, meditace). Vyloženě psychologické poradenství ale zajišťuje relativně málo společností, právě proto bývá vnímáno jako nadstandardně ceněný benefit. U rodin jsou pak pozitivně hodnoceny výhody typu rozšířená otcovská dovolená nebo podpora školek a kroužků.

Co nás možná čeká do budoucna?

A na závěr pár příkladů benefitů, které jsou zatím spíše raritou. Výrazným extrémem je neomezená celoroční dovolená, u níž se lidé někdy zdráhají volnost využívat, aby nepůsobili neangažovaně. Diskutovaným trendem je také čtyřdenní pracovní týden, který se v některých zemích a firmách už testuje. Například ve Velké Británii proběhl v roce 2022 velký šestiměsíční pilot se zhruba 70 firmami a více než 3300 zaměstnanci, po jehož skončení přibližně 92 % zapojených společností v čtyřdenním režimu nadále pokračovalo. Zahraniční praxe zná i velmi nekonvenční benefity, například příspěvky na zmrazení vajíček nebo spermií či kurýrní převoz odsátého mateřského mléka.

I přes širokou škálu benefitů ale platí jednoduché pravidlo: benefit je dobrý jen tehdy, když funguje v praxi, a nejen na papíře. Firmy dnes sází na cafeterie a flexibilní balíčky, ale pokud je nabídka nepřehledná nebo zatížená bariérami, zaměstnanci benefity nečerpají a jejich efekt se vytrácí. Při výběru zaměstnavatele proto dává smysl ptát se na konkrétní nastavení a ověřit si, jak funguje v praxi. V době inflace benefitů totiž často nerozhoduje množství položek, ale jejich skutečná přidaná hodnota.

‍