TZ | Důvěru firem JMHZ po prvních týdnech nemá. Překvapila nutnost registrovat zaměstnance před skutečným nástupem a registrovat partnery pečující o děti

I když se projekt naplno spustí až v dubnu 2026, v rámci JMHZ bude nutné dodatečně doplnit data už za leden až březen 2026. Zaměstnavatelé proto řeší JMHZ už nyní a průběžně si v mzdovém softwaru chystají všechny potřebné údaje, jinak jim při startu projektu naostro hrozí zbytečné komplikace a náročné zpětné dohlašování za první tři měsíce roku 2026.

Skeptický pohled firem na JMHZ se neobjevil až s jeho zavedením. Už průzkum realizovaný na konci prosince mezi více než 287 českých firem naznačil, že část zaměstnavatelů vstupuje do roku s výraznými pochybnostmi. První týdny praxe tento obrázek potvrzují. Zatímco necelá polovina firem (47 %) uváděla, že má nové povinnosti nastudované a cítí se připravená, přibližně pětina respondentů přiznávala, že se v problematice stále neorientuje nebo nemá dostatek informací. Zbytek firem spoléhal na to, že na detailní řešení bude ještě čas, případně že agendu pokryje externí mzdový či payrollový dodavatel.

Záměr jednotného měsíčního hlášení byl od počátku komunikován ambiciózně. Stát deklaroval, že sjednocení dnes roztříštěných povinností vůči několika institucím do jednoho pravidelného hlášení povede k výraznému zjednodušení procesů. V oficiálních materiálech zaznívaly odhady, podle nichž by zaměstnavatelé mohli ušetřit desítky hodin administrativní práce ročně, zejména v oblasti mezd, odvodů a zaměstnanecké evidence.

„Není důvod, aby tomu tak v konečném důsledku nebylo, jednotné měsíční hlášení je ve své podstatě opravdu dobře koncipovaný jako úleva od byrokracie. Je ale několik důvodů proč tomu tak zatím není,“ vysvětluje Lucie Kubátová, manažerka Akademie mezd, vzdělávací platformy poradenské společnosti RSM.

‍

Registrace zaměstnance před nástupem a nahlašování partnera jako hlavní problém

Nejvýraznější výhrady firem stále směřují k nové povinnosti registrovat zaměstnance ještě před jeho nástupem do zaměstnání, která má začít platit od poloviny roku 2026. Právě tento krok vnímají respondenti jako administrativní zátěž navíc, konkrétně. S touto novou povinností zcela nesouhlasí až 59 % dotázaných firem, jednoznačně souhlasný postoj vyjádřilo jen 9,6 %.

Firmy upozorňují na současnou realitu náborů, kdy část kandidátů nakonec nenastoupí, mění rozhodnutí na poslední chvíli nebo se pracovní poměr vůbec nerealizuje. Povinnost předběžné registrace tak podle nich znamená nutnost zpětných oprav, dohledávání a mazání údajů, což zvyšuje riziko chyb a prodlužuje agendu personálních oddělení.

Už průzkum zároveň přitom ukázal, že zaměstnavatelé nejsou vůči digitalizaci ani sjednocení agendy principiálně odmítaví. Převládajícím pocitem je podle RSM v současnosti spíše nejistota, zda a kdy se slibovaná úleva skutečně dostaví. Více než tři čtvrtiny respondentů buď nedokázaly odhadnout, jak by jim JMHZ mělo administrativně pomoci, nebo se obávaly, že přechodné období bude náročnější než současný stav.

Skoro polovina firem přitom věří, že ve výsledku dojde díky JMHZ opravdu ke zjednodušení administrativy na straně zaměstnavatele, ale v praxi zatím vidí jen nové povinnosti.

Podobně kriticky se firmy staví i k některým dalším novým údajům, například k evidenci osob pečujících o děti ve společné domácnosti. Tyto povinnosti část respondentů považuje za obtížně zdůvodnitelné a vzdálené samotnému výkonu práce.

Příkladem může být například fakt, že více než polovina respondentů (54 %) považuje povinnost evidovat osoby pečující o děti ve společné domácnosti za zbytečnou administrativu, zatímco přínos v tom vidí asi čtvrtina firem.

‍

Zaměstnavatelé neodmítají změnu, chtějí jasná pravidla

„Už data z našeho průzkumu na konci loňského roku ukazovala, že část firem vstupuje do JMHZ s velkou mírou nejistoty. První týdny nového roku tento obrázek potvrzují. Zaměstnavatelé nejsou proti sjednocení agendy jako takové, ale narážejí na konkrétní nastavení některých povinností, které v praxi znamenají spíše další administrativu než úlevu,“ vysvětluje Lucie Kubátová.

“Klíčové je, aby si zaměstnavatelé už teď ověřili, zda jejich používaný software splňuje veškeré požadavky pro bezproblémové zpracování JMHZ. Na tuto skutečnost upozorňovalo již Ministerstvo práce asociálních věcí na podzim roku 2025, kdy s touto informací oslovovalo zaměstnavatele. Významná část řešení nyní leží na vývojářích a analyticích mzdových softwarů, s nimiž projektový tým MPSV úzce a intenzivně spolupracuje,” vysvětluje Lucie Kubátová.

Zkušenosti z úvodní fáze naznačují, že jednotné měsíční hlášení má potenciál stát se funkčním nástrojem, avšak pouze za předpokladu, žebude doprovázeno srozumitelnými pravidly a dostatečným časem na adaptaci. Bez toho hrozí, že zaměstnavatelé budou JMHZ vnímat nikoli jako úlevu, nýbrž jako další položku na seznamu povinností.

‍

Pro více informací:

František Brož

FYI Prague

frantisek.broz@fyi.cz

‍

‍