Zdvořilost, nebo přecitlivělost? Češi si zvykají na inkluzivní jazyk

‍V češtině je neutralita obtížná

Podle Lady Homolové z jazykové školy Lingua centrum má čeština cestu k neutralitě přirozeně složitější než jiné jazyky. „Čeština to má těžší už z toho důvodu, že podstatná jména mají všechna nějaký gramatický rod. Už jen z té podstaty je těžší být neutrální,“ vysvětluje. Řešení podle ní existují, ale žádné není ideální. „Můžete používat mužský rod jako neutrální – studenti, zaměstnanci. Gramaticky je to správně, ale z hlediska rovnosti se to nemusí každému líbit, protože opačně to nefunguje. Nikdo nepoužívá ženský rod pro oslovení mixované skupiny. Genderově kódovaným slovům se dá také vyhnout způsoby jako ‚Všichni musí dodržovat následující pravidla. Personál bude vyškolen.‘ Ale nejde to použít univerzálně, ve všech případech,“ doplňuje.

Otázka genderově inkluzivního jazyka je aktuální také v dalších, zejména západních zemích. Například ve francouzštině nebo španělštině je mužský rod používán přednostně, což může být považováno za sexistické. Ovšem řada profesí má podobně jako v češtině stanovený rod, který odráží genderové stereotypy, příkladem budiž „sekretářka“ nebo „politik“. Aktivisté v těchto zemích se snaží o narovnání a upřednostňování neutrálních tvarů nebo alespoň uvádění podstatných jmen v mužském i ženském rodě.

Zatímco čeština hledá způsoby, jak rod obejít, angličtina k problému přistupu je příměji. V běžné komunikaci se dnes i pro jednotné číslo hojně používá zájmeno „they“, především v situacích, kdy nechceme nebo nemůžeme určit gender. „U mladší generace je běžné, že když někdo řekne ‚I’ve started dating someone‘, reakce bude ‚What are they like?‘, protože nevíme, s kým dotyčný začal chodit,“popisuje Homolová. Mnohá dříve genderovaná označení, jako „actor/actress“ nebo „waiter/waitress“,navíc postupně mizí a v používání převažují neutrální formy.

Dostává se i do výuky

Podle Homolové se genderově neutrální jazyk do výuky jazyků dostává přirozeně, bez nátlaku. „Nezařazuje se tendenčně, ale jak se stává běžnou součástí života, objevuje se v učebnicích a moderních materiálech, aniž by se to nějak zdůrazňovalo. V obchodní komunikaci je potřeba zůstat v kontaktu s trendy a toto prostě trend je,“ říká.

Mladší generace podle ní reaguje pozitivněji. „Generace Z vnímá, že ve společnosti nejsou jen muži a ženy. Mnozí znají ze svého okolí někoho nebinárního, atak snaha zahrnout všechny bývá přirozenější než u starších lidí,“ dodává.

Inkluzivní jazyk se stává standardem

Univerzity, kulturní instituce i některé firmy už však hledají způsoby, jak mluvit a psát tak, aby se nikdo necítil vyloučen. Univerzita Karlova letos na podzim vydala dokument Praktický průvodce inkluzivní komunikací, který doporučuje, aby pracovníci i studenti volili jazyk, jenž nikoho nevylučuje. „Cílem inkluzivní komunikace je, aby se všichni členové a členky univerzitního společenství cítili respektováni, a to bez ohledu na pohlaví, gender, věk či původ,“ uvádí se v dokumentu.

Průvodce obsahuje i praktické příklady, jak sdělení formulovat neutrálněji – například místo tradičního „studenti a studentky“ univerzita doporučuje obecnější výraz „studentstvo“, případně se vyhnout rodově označeným slovům úplně, pokud to kontext dovolí.

Podobným směrem se vydalo i Vysoké učení technické v Brně, které už v roce2024 přijalo Kodex genderově senzitivní komunikace. Dokument zdůrazňuje, že jazyk univerzity má „vyjadřovat respekt a rovnost, a zároveň být srozumitelný a přirozený pro všechny členy akademické komunity“. Připomíná také, že genderově citlivý jazyk „není o nahrazování každého slova, ale o uvědomění si, že volba jazyka má dopad nato, kdo se cítí být zahrnut“.

K inkluzivní komunikaci přistoupil letos i festival Jeden svět. „Chceme, aby se naši diváci, dobrovolníci i spolupracovníci cítili vítáni. Jazyk má sílu formovat prostředí, a proto jsme se rozhodli mluvit tak, aby byl náš festival otevřený všem,“ uvádí za organizátory Nikola Páleníčková.

Festival ve svých textech začal používat například pojmy jako „diváctvo“ místo „diváci“ nebo zdvojené tvary „účastníci a účastnice“ a vysvětluje, že snaha o jazykovou inkluzi není módní trend, ale součást dlouhodobého úsilí o respektující komunikaci.

Zastánci genderově neutrálního jazyka zdůrazňují, že nejde o jazykovou hru, ale o projev respektu. Kritici naopak varují před tím, že se z běžné řeči stává ideologické pole. Faktem však zůstává, že v akademickém prostředí, kultuře i ve firmách se inkluzivní jazyk pomalu stává novým standardem.

Kromě zmíněných univerzit a festivalu Jeden svět se tématu věnují i další instituce a společnosti. Směrnice či doporučení pro inkluzivní komunikaci už mají například Mendelova univerzita v Brně, Sociologický ústav Akademie věd nebofarmaceutická společnost Fidia, která vydala vlastní Manifest pro inkluzivní jazyk.O jazykové inkluzi mluví také Škoda Auto či Porsche Holding ve svých zprávách o udržitelnosti.

Zdroj: jazyková škola Lingua Centrum