TZ | O nelegálním zaměstnávání firmy mnohdy nevědí. Hrozí milionové pokuty i roky vězení, stát přitvrzuje kontroly

Tisíce případů nelegálního zaměstnávání pravidelně kontrolují inspektoři v Česku. Jen za rok 2024 provedl Státní úřad inspekce práce skoro 19 tisíc kontrol. Téměř každá třetí z nich se pak soustředila na nelegální zaměstnávání – včetně takzvaného zastřeného agenturního zaměstnávání či umožnění tohoto zaměstnání. „Firmy mají problém sehnat na manuální práce běžné české zaměstnance. Obracejí se proto na nejrůznější agentury, aby jim pracovní sílu dodaly – jenže ne všichni zprostředkovatelé jednají v souladu se zákonem. Typické je to třeba v průmyslu, ve výrobě nebo v potravinářství,“ popisuje advokátka Irena Valíčková z Advokátní kanceláře Valíček & Valíčková, kde problém začíná.

Zaměstnavatel přitom zpočátku ani nemusí tušit, že dělá něco špatně. „Na papíře si objednává službu, ve skutečnosti ale dostane lidi do provozu. Dodavatel pracovníků pak mnohdy obchází své povinnosti – neplatí odvody, nebo pracovníky vyplácí takzvaně na ruku,“ vysvětluje odbornice na pracovní právo s tím, že společnost, která je objednatelem, získává tyto zaměstnance o to levněji. Jenže v rozporu se zákonem.

A stejně jako jinde i tady platí, že neznalost firmu neomlouvá. Postihy hrozí nejen agentuře jako takové, ale i společnosti, která od ní zaměstnance objednává –pokuta může dosáhnout až deseti milionů korun. Jen za rok 2024 odhalily kontroly Státního úřadu inspekce práce 436 případů zastřeného zprostředkování – dohromady pak stát udělil sankce ve výši téměř 160 milionů korun.

Jak se problémům vyhnout? Podle Ireny Valíčkové je dobré nejprve prověřit, zda je agentura, se kterou firma zvažuje spolupráci, registrovaná na webu ministerstva práce a sociálních věcí. „Důležité je zkontrolovat taky smlouvu, kterou společnost s dodavatelem podepisuje. A pokud má zaměstnavatel pochybnosti, vždy je lepší se včas obrátit na odborníky,“ doplňuje advokátka s tím, že právě právníci dokážou snadno odhalit, co je legální a co už nikoli.

Kdy hrozí i vězení?

Zatímco u zastřeného agenturního zaměstnání firmy mnohdy nevědí, že se pouští za hranici zákona, opačná je situace u takzvaného švarcsystému. „V tomto případě zaměstnavatelé většinou tuší, že dělají něco nezákonného, láká je ale možnost ušetřit na odvodech za sociální a zdravotní pojištění. S touto formou nelegálního zaměstnávání se navíc často setkáváme i u vedoucích pozic, IT pracovníků nebo obchodních zástupců,“ vysvětluje Adam Valíček z Advokátní kanceláře Valíček & Valíčková.

V případě švarcsystému společnost využívá osoby samostatně výdělečně činné. Ty musejí dodržovat stejná pravidla, jako by byly zaměstnanci – jenže nemají pracovní smlouvu. Podle ministryně financí Aleny Schillerové stát právě kvůli tomuto typu nelegální práce přichází o desítky miliard korun ročně.

I proto se chce vláda na potírání nelegálního zaměstnávání v následujících letech zaměřit víc než kdy předtím. Plánuje posílení kontrol ve firmách a ministerstvo financí zřizuje taky novou specializovanou skupinu, která s odhalováním práce na černo pomůže. Podle advokáta Adama Valíčka by se tak společnosti měly na důslednější přístup vlády včas připravit.

„Pokud kontrola u zaměstnavatele odhalí nedodržení povinnosti v oblasti odvodů ve větším rozsahu, může být stíhán za trestný čin – za to hrozí až tři roky vězení. U nejzávažnějších případů pak může horní sazba trestu vzrůst až na deset let,“ varuje Valíček s tím, že nejlepší prevencí je pro zaměstnavatele rychlá právní kontrola a následná úprava systému tak, aby při případné inspekci inspektorátu práce obstál.

‍

Vlasta Macháčová

LESENSKY.CZ s.r.o.

e-mail: machacova@lesensky.cz

‍