Konflikt na Blízkém východě: co dělat, když zaměstnanci uvízli v zahraničí na dovolené nebo služební cestě

Co dělat, pokud zaměstnanec uvízl v zahraničí po dovolené

·        Není třeba, aby si tito zaměstnanci brali další dovolenou. Zákon zohledňuje situace, kdy se náhle objeví překážka v práci na straně zaměstnance, a to v paragrafu 199 (konkrétně prováděcí výčet v nařízení vlády č. 590/2006 Sb.)zákoníku práce. Jedná se však o překážku neplacenou, a zaměstnanci tedy nebude absence v zaměstnání nijak finančně kompenzována. 

·        Pokud se ale obě strany domluví na prodloužení čerpání dovolené, je nutné, aby to obě strany taktéž písemně potvrdily. Dostačující je např. potvrzení prostřednictvím SMS.

·        Zaměstnanec musí neodkladně zaměstnavatele o dané situaci informovat jakýmkoliv způsobem.

·        Důvod překážky v práci musí zaměstnanec řádně prokázat. Pokud to není v interních předpisech zaměstnavatele uvedeno jinak, je pro důkazdostačující doklad o zaplacené dovolené nebo letenka.

·        Zaměstnancovou povinností je také snažit se dostat co nejrychleji domů, a to způsobem, který zaměstnance nebo jeho blízké neohrozí na zdraví či životě. Odmítnutí repatriačního letu může zapříčinit, že z omluvené (byť neplacené) absence se může stát absence neomluvená.  

·        V případě, že má zaměstnanec s sebou firemní počítač, umožňuje to jeho náplň práce i to,kde se nachází, může se se zaměstnavatelem domluvit na krátkodobém výkonu práce na dálku. „V tomto případě je nutné pamatovat na to, že u práce na dálku delší než 183 dní v roce (v některých destinacích platí i doba kratší) vstupuje do hry riziko vzniku daňové povinnosti vůči státu, kde je práce vykonávána,“ doplňuje Hana Sára Korcová, Payroll Supervisor v ASB Group.

·        Všechna uvedená pravidla platí jak pro zaměstnance, kteří zůstali přímo v blízkovýchodní oblasti zasažené konfliktem, tak pro ty, kteří v této destinaci měli pouze přestupovat.

‍

 Co dělat, pokud zaměstnanec uvízl vzahraničí na služební cestě

• V tomto případě jde o překážku na straně zaměstnavatele, která musí být ze strany zaměstnavatele kompenzována 100 % průměrného výdělku.  
• Zaměstnavatel nemá právo tomuto zaměstnanci pracovní poměr ukončit, nařídit čerpání dovolené nebo mu krátit mzdu.

• V případě, že není možné se bezpečně dostat zpět, služební cesta trvá i nadále, přestože zaměstnanec nemůže práci vykonávat. Pokud ale možnost repatriace     k dispozici je, zaměstnavatel by ji měl bezodkladně využít.
• Po dobu prodloužené služební cesty musí zaměstnavatel pro zaměstnance zajistit cestovní pojištění, náleží mu také nárok na stravné, proplacení ubytování a     další nutné výdaje.
• Obě strany se opět mohou dohodnout na práci na dálku. Musí být zajištěny vhodné podmínky pro práci, bezpečí zaměstnance, přístup k elektřině a podobně.  

• Neplánované náklady může zaměstnavatel požadovat po pojišťovně. Záleží však na tom, jak jsou nastaveny pojistné podmínky.

„Správné rozlišení toho, zda překážka v práci vznikla na straně zaměstnance, či zaměstnavatele i správný výběr důvodu absence (tedy překážky na cestě), je zcela klíčový. Chyba v evidenci této absence může zapříčinit nesprávně vyplacenou mzdu. Vše je proto třeba pečlivě zaznamenat,“ zdůrazňuje znovu Hana Sára Korcová, Payroll Supervisor.

KONTAKT
Barbora Marešová

Marketing & PR Manager

bmaresova@asbgroup.eu 

+420 725 940 241 

‍